Definice a příklad Světové obchodní organizace (WTO)
World Trade Organization
Obsah:
stanoví obchodní pravidla mezi svými členskými státy. Za tímto účelem se WTO rovněž zabývá obchodními spory, sleduje obchodní politiky, poskytuje technickou pomoc rozvojovým zemím a spolupracuje s dalšími mezinárodními organizacemi obchodu. WTO byla založena 1. ledna 1995 a má sídlo v Ženevě ve Švýcarsku. WTO nahradila Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), která byla vytvořena v roce 1948. GATT především regulovala obchod s výrobky; WTO také upravuje obchod se službami a duševním vlastnictvím. GATT stále existuje jako zastřešující smlouva WTO pro obchod se zbožím. Jak to funguje (Příklad):
Více než 140 zemí patří do WTO a členství je dobrovolné. Některé země mají status WTO s pozorovateli, což zemi umožňuje sledovat diskuse a záležitosti zvláštního zájmu. Některé výbory WTO jsou však pouze pro členy a nepovolují pozorovatele.
Rozhodnutí WTO jsou přijímána spíše konsensem než delegací na představenstvo nebo vůdce. Nejvyšší autoritou WTO je ministerská konference, jejíž členové se scházejí nejméně jednou za dva roky. Generální rada WTO, orgán pro řešení sporů a orgán pro přezkum obchodní politiky, se zabývá každodenními povinnostmi WTO. Tyto každodenní subjekty, které jsou společně označovány jako generální rada, jednají jménem ministerské konference a jsou složeny z několika podvýborů, včetně Rady pro obchod se zbožím, Rady pro obchod se službami a Rady pro Aspekty práv duševního vlastnictví související s obchodem. Každá podskupina má několik výborů.
Členové WTO jedná o světových obchodních dohodách, které jsou později ratifikovány parlamenty nebo kongresy zúčastněných zemí. Dohody WTO obsahují pět principů:
1. S některými výjimkami musí členové poskytnout rovnocenné obchodní podmínky všem členským zemím WTO. Toto rovné zacházení je známé jako status nejoblíbenějšího národa. Členové také musí nabídnout "vnitrostátní zacházení", což znamená, že člen WTO nesmí diskriminovat výrobky z jiných zemí WTO, jakmile výrobky vstoupí na trh členských států.
2. Dohody WTO musí usilovat o snížení obchodních překážek, jako jsou cla, tarify, zákazy dovozu a kvóty.
3. Dohody WTO musí pomoci zajistit stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí tím, že budou zahrnovat závazky týkající se budoucích obchodních politik.
4. Dohody WTO musí vymezit spravedlivé a nekalé obchodní praktiky.
5. Dohody WTO musí zohledňovat zvláštní potřeby rozvojových zemí při uplatňování požadavků WTO.
Procesy urovnávání sporů jsou zapsány do dohod WTO, které jsou právně závazné. Členové WTO prosazují dohody podle předem stanovených postupů, existují však určité obavy, že ekonomicky silné země budou moci ignorovat stížnosti chudších zemí, jejichž sankce nebo jiné sankce by neměly ublížit provinční zemi, aby podpořily dodržování předpisů. Záležitosti:
WTO je jedním z nejsilnějších a kontroverznějších zákonodárných orgánů na světě. V ideálním případě je cílem WTO usnadňovat volný obchod a zároveň pomáhat vládám splňovat sociální a environmentální cíle.
Zda volný obchod a WTO plní tyto cíle, je předmětem značných diskusí. Někteří se ptají, zda volný obchod má prospěch bohatým národům a nadnárodním společnostem spíše než komunitám a životnímu prostředí. Dále zhruba dvě třetiny členů WTO představují rozvojové země a některé z těchto zemí se obávají, že špatná domácí infrastruktura, politická nestabilita a některé sazebníky nepřiměřeně brání jejich schopnosti zapojit se do výnosného obchodu. Kritici také poukazují na to, že možnost země nepřistupovat k WTO může účinně uložit embargo na zboží a služby této země.